bluemoon.cz
   soundhome.cz  |    e-zpravy.cz  |    MOTOKARY.net

YUKONSKÝ DENÍK

 
myvala
Alena "Myvala" Kennedy

Říká se mi Mývala a žijeme na Medvědím potoce s dvěma syny, Olinem a Mishou.

Misha dělá školu doma, Olin jezdí do školy do Dawsonu (asi 15 km).
Tenhle deník bude popisovat náš život v buši na severu Canady.

misha
Misha

olin
Olin

TOP
Zpět na home
Tuláci Severu

 
 
22.3. 2002
22.03.2002 01:21
Vcera pry byl prvni jarni den. Aspon mi to nekdo psal. Je pravda, ze uz kvetou kocicky kolem srubu. A taky jsou jarni prazdniny. Jinak je ale porad po ranu -20 C a pul metru snehu. Misha odjel za kamaradem do Whitehorsu a doma zavladl skoro klid. Misha obcas zavola, ale viditelne se mu po nas moc nestyska :) Mel by prijet v pondeli, asi autobusem. Jo loni, touhle dobou jsme byli jeste v Mexiku. Uz jsme velice spechali pryc, protoze Mexicani, kteri kolem nas chodili v nacechranych bilych kosilich a bilych mexickych satickach a vypadali velice sveze a ciste proti nam i ostatnim, Americanum a Evropanum, kteri jsme se plouzili v tom horku celi zpoceni a rikali nam" horko? vzdyt je dneska prijemny chladek... pockejte na jaro! To bude horko!"

Bylo jenom asi 40 nad nulou a my severani, jsme to snaseli dost tezce, hlavne ja a Misha, ktery teploty nad nulou klasifikuje jako prehnane... no a ja.. ja jsem Mexiko vubec snasela spatne. Byla jsem hodne nemocna, vic nez jsem tusila. Ale diky svoji nemoci jsem se seznamila s jednim velice zajimavym clovekem. Jmenoval se Don Aurelio (Don je titul) a byl to mistni saman. Bylo mu osmdesat, ale abychom tomu uverili, musel nam ukazat doklady. Vypadal na 50 let a mel holcicku ve veku Olinka...10 let. Jeho zene bylo 70 a nejstarsi dceri 46 let. Jeho tatinek zemrel na uraz, kdyz ve veku asi 130 let kacel strom a on na nej spadl. Byl nekolikata generace samanu a nacelniku a bylo to znat uz i na jeho dustojnem vzhledu. Lecil mne masazemi bylinkami, nevedel co mi je, ani moji nemoc neznal, ale rikal, ze rukama citize mam zablokovany krevni obeh a zanety v celem tele. Kdyz jsem byla u nej blizko a chodila k nemu (puvodne na koleckove zidli), tak jsem se velice spravovala, ale jak jsem odjela, zacaly vsechny problemy znovu. Az ve Vancouveru v nemocnici zjistili, ze jsem uz posledni dva roky mela postupujici mozkovou mrtvici (zuzene cevy a zablokovany krevni obeh do mozku), zavineno mym lupusem, kteremu nestacilo ze mi zpusobuje zanety v celem tele, znicil mi ledviny, krev a plice, rekl si, ze to ted zkusi s hlavou. Jelikoz specialiste tu nejsou (obcas prijede nejaky z Vancouveru), ale zase nic moc to neni... Pamatuji ze toho posledniho jsem se ptala: "A proc mne tak hrozne boli hlava a proc vidim v jednom oku temny flek?" a on mi rekl, ze nevi... a nikam mne neposlal... NIC... Tim vic si cenim stareho mayskeho samana, ktery bez rentgenu a bez lekarskych knih prakticky poznal co mi je. Nekdy si rikam, ze bych asi mela napsat knizku "S mozkovou mrtvici Spojenymi Staty a Mexikem!" Byla to opravdu legracni cesta, i kdyz Kennedymu to tak asi nepripadlo, ale deti mely desnou radost, kdyz mne cestou zacali vozit na koleckove zidli (se schodu), nebo kdyz jsem se soustavne topila v mori a dokazala beznadejne zabloudit v campu na dohled od auta, ktere jsem nepoznala... jo s maminkou je legrace :))
Nejnovější | Obsah
 
webhosting & webdesign bluemoon.cz