Alena "Myvala" Kennedy
Říká se mi Mývala a žijeme na Medvědím potoce s dvěma syny, Olinem a Mishou.
Misha dělá školu doma, Olin jezdí do školy do Dawsonu (asi 15 km).
Tenhle deník bude popisovat náš život v buši na severu Canady.
Misha
Olin
Zpět na home
Tuláci Severu
Povídky:
Yukon Quest (1997)
Potlatch (1998)
Sourtoe koktejl (1998) |
 |
| 07.09.2002 13:38 |
| 5.9. 2002 |
|
Velice dlouho jsem nepsala, ale opravdu neni moc casu, uz sel teplomer pod nulu a meli bychom co nejdriv odjet. Olin chodi do skoly, desne nerad protoze maji ucitelku, ktere se vsechny decka boji, jenom Misha prohlasuje, ze je to nejlepsi ucitelka jako mel za celou dobu skoly. Ovsem pro vetsinu deti je to des, protoze si na ne obcas zarve, je dusledna a nauci... je mi moc lito, ze Olina bude ucit tak kratkou dobu.
No sama ho naucim taky dost, tak se s tim moc netrapim... Prijela Markova parta, opet fantasticti lidi ;) Vzali jsme je na projizdku po zlatych polich, Kennedy jako pruvodce:) zkusili si vyryzovat nejake zlato na Bonanze, nedaleko mista, kde Carmacks objevil prvni zlato na Klondiku. Moc uspesni s ryzovanim nebyli, ale neslo jim o zlato, jenom si to zkusit, a kde to bylo prihodnejsi nez tam, kde bylo puvodne zlato nalezeno :) Pak jsme chteli jet jeste na Indian River, ale tam jsme se nedostali, protoze byla velice spatna cesta a Marek udelal rekord v couvani... na nekolik kilometru... Na rozcesti jsme se potkali s jinym autem, turiste ze Statu, jak uvideli Kennedyho hned se na nej vrhli a vsichni ho chteli fotografovat. Ani se moc nedivim, on opravdu vypada, jako by se tady narodil, nikdo by neveril, ze je to normalni chlap z Prahy: )) Ale bohuzel v Cesku chodi stejne jako tady, coz se tam neni zvykem...
Byla jsem strasne unavena, protoze vcera jsme se stavili v hospode.. .jedine puvodni hospode, ktera tu zustala jeste z dob Zlate horecky. Jmenuje se Westminster tavern, ale nikdo tomu nerekne nez Snake pit (hadi jama). Nad barem visi kanoe co vyrabi Halen deRepetigny, cela z brezove kury, bez jedineho hrebiku nebo sroubecku. Po stenach obrazy lidi ze soudobeho Dawsonu. V cele s Joem Henrym, tehdy stoletym Indianem kmene Gwitch-in. Moc rad sem chodil na pivo, nikam jinam. Naproti je namalovana scena z nedavne doby, kdy par kluku se rozhodlo projet na konich vsechny bary... Turiste sem nevkroci, boji se. No a v tehle hospode jsem si dala kafe, protoze alkohol nepiju a nemela jsem chut na cocu, a v noci jsem na to doplatila, muj system nezvykly na kofein se mi pomstil, nespala jsem celou noc a rano jsem se citila jako neco, co kocka vyskrabla z kanalu, ale jet jsem chtela, proste zustat cely den doma se mi nechtelo, i kdyz pak chvilema bych byla velice rada, moct byt v klidu a neplahocit se autem nekam nahoru na Bonanzu :) ale bylo to fajn, zvladla jsem to. Den predtim jsme taky jeli se podivat na hrbitov, na Welzluv hrob, Marek a vsichni ostatni tam davali svicku Welzlovi, fotografovani hrobu i lidi, kazdeho zvlast a vsechny dohromady. Kdysi jsem nasla tenhle hrob, ale to je jiny pribeh...
Pak jsem je vzala ke Zdence, to je jedna Ceska, ktera tu zila a zmrzla i se svym pritelem na Bonanze, kdyz se ho snazila zachranit. Dostal srdecni zachvat a ona bezela do Dawsonu pro pomoc (asi 30 kilometru v -50C) a po ceste zmrzla. Jeji francouzsky pritel zatim zemrel v tom malem sroubku, kde spolu zili. Jsou pohrbeni na hrbitove, kde pres cestu lezi i Jan Welzl, zajimavy hrob, lezi hlavama k sobe, protoze Francoisova rodina odmitla pohrbit je bok po boku, kdyz nebyli sezdani. Kousek od Zdenky lezi i nas kamarad Honza Kaplicky, nezapomenutelny pritel, navzdycky. Byl Kennedyho pritel snad 30 let... Kennedy s nim byl v nemocnici kdyz umiral, spal tam a staral se o nej az do konce. Kdyz bylo po vsem doktorka na rozloucenou rekla Kennedymu, ze by si prala, az ona bude jednou umirat, mit u sebe takoveho pritele jako je Kennedy. Myslim, ze to byla velka poklona...
Marek nam predelal cely kompjuter, bohuzel jsme nemeli drive na modem, takze maly komp je bez internetu... zatim... taky jsme nestihli okopirovat vsechny data a fajly, tak ted chvilema silime... chybi jich spousta a my nemame na lidi spojeni. ICQ padlo taky. A nestihame... zoufale nestihame.... |
| 21.08.2002 11:41 |
| 19.8. 2002 |
|
Prijela Matejova parta. Desne fajn lidi, nekteri u nas uz byli dvakrat, od jedne holky tu byl manzel.
Porad se mluvi o povodni, jak by ne, jeden z nich je pekar z Kralup. ktery uz vedel, ze jeho pekarna je pod vodou, druha, holka co mela obchod s konskyma potrebama na Smichove... Snazili se to brat klidne, radsi jsem jim neukazala dopis co mi psala Waki... dost casu az uvidi tvrdou realitu sami.
Ovsem Misha a Olin byli stastni, prijel s nima kluk o neco starsi nez Misha, z jedne moravske vesnice. Kluci si desne hned rozumeli a domlouvali se, kdy prijede Misha do Ceska a ze na velikonoce pujdou spolu na mrskut... Pak prijela jeste druha skupina, to byla rodina z Ottawy, meli s sebou kluka taky v Mishove veku, Voytu. Radi bychom jeli k nim do Ottawy, ale je to prece jen kapku z ruky ... neni to daleko od Toronta, ale my uz budeme mit tech kilometru za sebou asi trochu moc. Skoda... ale snad se prijedou podivat znovu, pry jeste nevideli Aljasku :) Spoustu casu jsme stravili na kompjuteru, tema opet povodne, co jineho...
Dawson oslavil nejvetsi svatek roku, vyroci objevu zlata na Bonanze, 104 let. Od Discovery days se vetsinou zacne horsit pocasi, zacne prset v noci jinovatka, proste zacina podzim. Ne vsak toto leto... prset zacalo uz koncem cervence a kdyz se na den dva udela hezky, tak clovek uz stejne ve vzduchu citi chlad.
Bojime se, ze prijde zima desne brzo, ze nestihneme odjet za slusneho pocasi... projizdet Alkan highway ve snehu, ktery tou dobou ve dne taje a v noci mrzne, neni zadny med.
S Matejem jsme zasli do Snake Pitu, byla tam vyborna hudba, az neuvreritelne, proste tam chodili lidi z ulice a brali si mikrofon a zpivali nebo hrali na piano ci kytaru a kazdy svetove!... Byla tam uzasna atmosfera, opravdu odpovidajici tomu ze Dawson oslavoval. Normalne chodime kazdej rok na pruvod, ale to pocasi letos... hruza!
Olinekovi dnes skoncily prazdniny (od 30. kvetna) a tak velice nestasten se vydal pokracovat do 5.tridy... |
| 15.08.2002 17:29 |
| 15.8. 2002 |
|
Jenom porad koukame na zpravy, je to silene co se deje v Praze, v Plzni, Ceskych Budejovicich, Usti a na jinych mistech... to asi sleduje dnes kazdy, takze k tom neni co dodat... dostali jsme smutnou zpravu z trampskeho nakladatelstvi Avalon... Tony odmitl evakuaci, podepsal policii revers a s pomoci kamarada Indyho z Plzne stehoval veci na pudu v nadeji, ze tak vysoko voda nevystoupi... vystoupila... Nektere veci jsou naprosto ztraceny, zbyva jen neco malo Fararovych povidek a neco z Trapsavce, co stacil nahazet do canoe na posledni chvili. Marko Cermaka "Vandrakuv rok" je ztraceny cely, zrovna jako "Houlovy povidky" vsechny Puchejre, vetsina archivu Trapsavce, material a zarizeni. Moje povidky a Tapinin "Vatak # 38" mela na stesti Waki v Brne, takze jsme to prezily... Co stacili odvezt Palavou do bezpeci, je jen nepatrna cast... Avalon potrebuje pomoc! .... Obracime se na nase kamarady v emigraci... pripravujeme se usporadat sbirku... Avalon, Trapsavec a Puchejr je jedno a to same... krome toho vydavaji knizky trampskych autoru...
Behem poslednich par dni jenom brecim, obrecim kazdou zpravu na internetu, kazdej dopis z Ceska. Hanka Hosnedlova, z Budejovic, jejiz byt nebyl potopou zasazen pomaha svym mene stastnejsim kamaradum. ... (Waki a Hanka jsou mimo svou praci redaktorky Puchejre). Kennedyho sestra volala, ze jejich barak je do puli pod vodou (to znamena byt kde prebyvame kdyz jsme v Praze), ale voda uz klesa a mohou pry se uz zitra vratit...
Slyseli jsme, ze podle povesti ma dopadnout velika pohroma na zemi Ceskou az se utrhne srdce zvonu Zikmund ve vezi Svatovitskeho chramu na prazskem hrade ... stalo se 16. cervna v prave poledne. |
| 11.08.2002 02:14 |
| 11.8. 2002 |
|
Kennedy se vratil ze Stikine, dovezl tam Marka a prijel zpatky, ale bohuzel po fishingu, zatim se nevi kdy bude dalsi... vypada to, ze ne hned tento tyden, no uvidime. Marek a cela ta parta jsou bezvadni, chteji vzit nase kluky, aby s nima sjizdeli jeste Teslin river, kterou maji jet po navratu ze Stikine. Teslin river se mi strasne libi, chtela bych ji jet.. moc..... no ted to ale neni mozne.... Bali se pit vodu z potoku, davaji do vseho pilulky a prevaruji, ale mne se zda ze ta nase potocni voda je daleko lepsi nez ceska vodovodni :) Ono je to za par dnu prejde :) Takze nakonec snad Teslin pojede Olin. Ten tyhle dobrodruzstvi miluje ;) Doufam ze nebude uz prset, protoze co meli na Alasce lesni pozar (kour byl az tady, ze nebylo videt pres udoli) prsi ted kazdy den.
Mishovi prijel na navstevu Ely a tak se spolu bavi a k zivotu potrebuji jen pizzu a maximalne neco k piti.
Vzpominali jsme na Mexico, jak Misha natacel na kameru policejni zatarasy na silnici a vojaci na nej rvali at toho necha a nefoti.. No a pri prohlidce, (jsou po kazdych par desitek kilometru na silnici) nas odmavali stranou a nastala velka prohlidka... Prvni nuz.... na co ho mate? Na chleba! Druhy nuz?? jime hodne chleba! Treti nuz... taky na chleba? Ctvrty, paty a dalsi..., u tech uz delal ze si jich nevsiml... Totiz vsichni moji chlapi maji slabost pro noze, dyky, macety a Olinek jeste pro mece.... Tenhle vojak byl ale fajn, naznacil ocima smer, kde sedel nekdo kdo ho kontroloval a utrousil pro nas: "Ja musim" Meli jsme tenkrat s sebou Chayenne, ktere se kazdy bal, takze Misha s ni musel stat venku. Cheyennina mama byla vlk a otec nemecky ovcak. Byla nesmirne krasna, mela desne spatnej vkus na partnery a nepoustela nas zasadne ani na krok z auta. To si s nama hned vyrizovala... huuu ozyvalo se silene vyti sotva zmizeli z dohledu..... Nemohli jsme do restaurace vsichni najednou, vzdycky nekdo musel hlidat psa... nemohli jsme si prohlednout obchody bez psa, jit prohlednout vsichni pyramidy, proste jsme sveho hlidaciho psa museli neustale hlidat :)
Take uz zacina byt skoro tma od pulnoci do tri, pod okny nam zloutne listi a ve vzduchu je citit, ze leto skoncilo. |
| 31.07.2002 02:11 |
| 31.7. 2002 |
|
Kennedy je v Telegraph Creek a ja konecne dneska dostanu to slibene kolo :) Mam tady na verande nekolik krabic uz pachnoucich odpadku a musim je dneska nutne dopravit na mistni skladku. Tady totiz je tohle vsechno samoobsluha, vcetne jezdeni do mesta pro postu, clovek si zvyne a ani mu to nepripadne ;) Onehdy jsem prohlizela nasi knihu hostu a vzpominala, kolik lidi tu uz bylo, kolik lidi tady vecerelo a kolik nadobi jsem umyla ;) Vlastne jedni z prvnich Cechu co tady byli, (to bylo jeste za hluboke totality a my jsme tenkrat ceske navstevy nemeli, proto jsme z toho byli docela vyjeveni), byla "Tatra kolem sveta". Kdyz prisli do dveri, tak moje otazka byla: Cesi? ale odkud? protoze jsem byla zvykla... Cesi z Nemecka, Cesi z Australie, Cesi z Ameriky... Tihle ale rikali: Ne, my jsme Cesi z Ceska! Zustali s nama nekolik dni a bylo to zajimave. jezdili jsme s nimi v jejich specielne zhotovene nakladni Tatre, s obytnou nastavbou, vlastne autobus, kde bylo snad vsechno... veskere potraviny specialne delane jen pro ne, vsechno tam bylo, ale nedelalo je to stastnymi. Naopak, nenavideli jeden druheho, stacilo byt s jednim z nich o samote a hned jsme slyseli, jak jsou ti ostatni priserni a jdou mu na nervy. O krajinu a historii kolem nemeli zajem, jen letiste, prusmyky a silnice k severnimu mori. Byli to chudaci, lidi, kteri se navzajem nikdy neznali, nemeli stejne zajmy, nezajimali se jeden o druheho. Komunisti dosadili lidi podle profesi a kadrovych posudku, ne podle zajmu. A tak se sesel ridic, prekladatel, atomovy fysik, pisalek pro noviny a kameraman a vojensky pilot Rogalla, s kterym stravili spoustu casu na letisti..
Jeden nedokazal zastoupit druheho, jako nikdo neumel anglicky krome prekladatele a nikdo neumel ridit tohle auto krome ridice. Nejmladsi byl Filip, pripadal mi hrozne fajn i kdyz mi bylo jasny, ze je to komunista jak hrom. ..Ten cestu neprezil, jak jsme se potom dozvedeli, zahynul nekde snad v Asii, doslechla jsem se, ze se utopil a taky to, ze uz snad mel mit v hlave diru... nevim... ale dodnes na neho myslim, kdyz uslysim pisnicku Nahrobni kamen, kterou jsme spolu zpivali v jedne hospode v Dawsonu. Dobry byl taky ridic, toho dosadila koprivnicka Tatrovka a nechtel mit se zbytkem nic spolecneho. Ridici se meli v puli cesty menit, mel prijet novy a on se snazil jenom prezit nez bude vystridany. Pri predstave, ze byli spolu jeste dalsi dva roky, se divim ze to vubec nekdo prezil...
Tak to byl zacatek navstev, pak po prevratu jezdilo Cechu rok od roku sem vic a vic.. jednou dokonce sedesati ctyri clenu expedice Yukon v zastoupeni z celeho sveta, zorganisovane Wimpym, vetsina z nich stari znami z vandru doma jeste pred osumasedesatym.
|
| 29.07.2002 02:09 |
| 29.7.2002 |
|
A vsechno je kapku jinak... dneska zacal fishing, ale Kennedy nejede. Jede misto toho do Telegraph Creek, kam nasi kamaradi potrebuji zavezt autem z pujcovny a zase ho tam vratit, aby nemuseli platit ty strasny penize za tyden pronajmu auta. Puvodne jsem spolehala na Bohouska z Whitehorsu, bylo by to pro ni jednodussi, protoze Kennedy k tem kilakum co to je do Telegraph creeku (pres 800 km) musi pridavat jeste dalsich 550 odsud... ale vubec jsem ji nesehnala... Vypada to, ze Telegraph creek je velmi popularni, protoze hned vzapeti volal Matej, kamos od Roberta a desne fajn kluk a silel, ze potrebuje taky nekoho, aby ho zavezl do Telegraph creeku a ze pocital s Bohouskem, ale ta rekla, ze se boji s tim autem jezdit a ze je tam nezaveze. Absolutne silena situace, kdyz Matej ma partu lidi, co mu maji prijet dneska na letiste. Proc najednou takovy zajem o Telegraph creek? Tam je totiz jedna z popularnich rek, Stikine. Ale Kennedy pri nejlepsi vuli neni schopnej vezt dve auta... no tak uvidime jak to dopadne!
Problem ovsem mam i ja tady doma, protoze jsem si minulej tyden koupila od kamaradky auto, dala jsem jednu gumu co uchazela do opravy a ONI MI JI ZTRATILI!!!!!!! Nevedi kdo si ji odvezl, nahradni nemaji na sklade a tak silene shaneji jinou a zatim ji nesehnali. Tvrdi mi, ze ve stredu, tak doufam... Neni to moc legrace zustavat doma sama bez auta, s medvedama okolo, dvema detma, ktere nemohu vzit ani na koupaliste, protoze nemam AUTO! Tak mi prosim vas vsichni drzte palce...
A jeste jedna "strasne" :-) dulezita vec: Olin ma zitra 11 let, chtela jsem ho vzit do restaurace... ale jak??? Narozeninovou party nechavame az prijede Kennedy z Whitehorsu, i kdyz bude muset zase hned na ryby, proste leto, navstevy, ryby, komari a stress :( |
| 22.07.2002 02:07 |
| 22.7. 2002 |
|
Destive leto se najednou stalo desne horke a ja trpim... horko a komari, to pro mne neni nic o co bych mohla stat... Misha se vratil po peti dnech z reky, opalenej az spalenej, par navstev prijelo a odjelo, pristi tyden by meli uz tahnout lososi... oni teda uz tahnou ted, ale zatim je zakazano je chytat. Je predpoved, ze by to mel byt dobry run, jeste kdyby bylo kam davat ryby :( Driv tu byla indianska vykupna, dokud mela dotace od statu tak fungovala, ale jak prestaly, tak se hned ten rok polozila, takze ted jenom je moznost chytat do vlastniho mrazaku na prodej na jaro, nebo pro restaurace, mining campy a sem tam turistum jeden ci dva stejky po dolaru. Takze kdyz slysim, co se plati v Cesku za par platku lososa pripada nam to desne. Kaviar podavame navstevam v misach na hneteni chleba pokud si ho vycisti a pomuzou s pripravou. Stale vzpominam na Bereniku, ktera tu byla pred nekolika ley a ziskala u nas prezdivku Popelka. Velice duvodne, vybirani rybich jiker z blan je skutecna prace pro Popelku..
Uz definitivne vime, ze do Ceska pojedeme az koncem rijna, protoze kluci by hrozne moc chteli tam zazit Velikonoce. Nejak se jim uz nelibi hledat po srubu (venku je jeste vsechno pod snehem) cokoladova vajicka co tam utrousil kralicek, asi z toho vyrostli Ted chteji menit kralicky za holky :)
Olinek se pripravuje na konci mesice oslavit 11 let... to je hruza, dyt byl jeste nedavno moje bejbatko :-)) Kennedy mu k nim stavi manasa, aby se nehadali s Mishou o kajak a ja se desim jak tady zvladnu hordu jeho kamaradu, ktere si chce pozvat na narozeniny. |
|